01 (18K)
obrpod (20K)
 
Farnost Rajhrad
Farní kostel Povýšení sv. Kříže

nahl04 (14K)
 

pochází z r. 1330. Byla to tehdy svou velikostí spíš kaple, kterou povolil postavit olomoucký biskup Jindřich Berka z Dubé a Lípy. Ten také dal břevnovskému opatovi Bavorovi právo v tomto kostele ustanovovat duchovní správce.

Farní kostel Povýšení sv. Kříže byl zbudován zejména z důvodu častých záplav, při kterých se tehdy neregulovaná řeka Svratka a její četná ramena při jarních oblevách a větších deštích často vylévala z břehů. Farníci z Rajhradu, Čeladic, Popovic, Holasic, Syrovic a Sobotovic tak nemohli na bohoslužby. Do té doby byl farní kostel jen v Benediktinském klášteře.

V letech 1682-83 byla kaple díky proboštu Celestinu Arletovi přestavbou zvětšena (dnešní prostor od kazatelny pod kůr k současnému zádveří). Postavil ji brněnský stavitel Matyáš Baumgarten.

Kaple byla 23. května 1683 od konsistoře opět prohlášena farním kostelem. Jednalo se o novostavbu, proto byla vysvěcena a současně byl vysvěcený i hřbitov. Neznámo proč byla proboštem Placidem Novotným znovu vysvěcena 7. 3. 1691.

Poslední rozšíření kostela na současný stav, úplná jeho přestavba ve slohu barokním, se stala za posledního rajhradského probošta a preláta Otmara Karla Konrada v letech 1765 - 1766. Plány navrhl zednický mistr Josef Lamberský a stavbu provedl zednický mistr Matyáš Mithofer ze Židlochovic. 10. 4. 1767 byla olomouckým biskupem Maxmiliánem z Hamiltonu obnovena funkce farního kostela. Pontifikální mše s vysvěcením se konala 3. 5. 1767.

Kostel je 28 m dlouhý a 20 m široký. Je postavený do tvaru kříže. Má 3 oltáře - hlavní je zasvěcený Povýšení sv. Kříže. Tělo Kristovo na kříži zhotovil starobrněnský sochař Adam Nösmann. Pod ukřižovaným Kristem je namalován Jeruzalém se zatměným sluncem. Při křížové cestě slouží hlavní oltář současně jako 12. zastavení.

x02 (17K)

Boční oltář na severní straně, zasvěcený Bolestné Matce Boží, je 13. zastavením a na jižní straně,

x03 (19K)

s hrobem Kristovým, je 14. zastavením.

Sochy P. Marie a sv. Jana na hlavním oltáři i ostatní sochy na bočních oltářích zhotovil známý brněnský sochař Ondřej Schweigl.

x03 (19K)

Na výzdobě kostela se podíleli také malíři a pozlacovači z Brna. Jan Lex pozlatil kříž a makovici na věži kostela. Josef Havelka mramoroval pozadí oltáře a kazatelnu, kterou též pozlatil jako vše ostatní mimo svatostánek. Rajhradský učitel Jan Javorský alabastroval, pozlatil a maloval svatostánek. Ozdoby na svatostánku zhotovil židlochovický sochař Jan Stern. Kovářské práce provedl rajhradský kovář Jindřich Peltzl, klempířské brněnský Josef Kolbe a sklenářské František Haaser rovněž z Brna.

V roce 1845 byl kostel vydlážděn velkými čtvercovými dlaždicemi, byl opraven svatostánek na hlavním oltáři a kazatelna. V roce 1847 byla věž pokryta měděným plechem a do kostela byly pořízeny nové lavice, které slouží dodnes. Další oprava oltářů byla provedena v roce 1898 rajhradským akademickým sochařem Ignácem Bergmannem.

Ve dvou oknech po stranách hlavního oltáře jsou z r. 1889 vitrážní obrazy moravských patronů sv. Cyrila a Metoděje, a to od sklenářského závodu Benedikta Škardy v Brně.

Od téže firmy i další okna: Svatá Rodina z roku 1895 a Povýšení svatého Kříže z roku 1903.

Depozitář nad sakristií byl dodatečně přistaven v roce 1887. Okno mezi depozitářem a presbytářem je z roku 1897.

Původní varhany z roku 1806 byly v roce 1876 nahrazeny novými. Jejich cínové píšťaly byly v roce 1918 zabaveny na válečné účely a nahrazeny zinkovými.

Na čelní straně kůru je dvojitý znak Benediktinského kláštera: starý konventní a nový prelátský. Vyjadřují patronát opata nad tímto farním kostelem.

Rámy obrazů křížové cesty pocházejí z roku 1772. Původní obrazy jsou nahrazeny novými ze třicátých let dvacátého století od akademického malíře Jana Köhlera ze Stražovic u Kyjova. Ten také v r. 1934 vymaloval kostel figurálně i ornamentálně. Hlavní kopuli kostela čtyřmi obrazy českých a moravských světců. Jsou zde sv. Ludmila, sv. Václav, sv. Anežka Česká, sv. Prokop. Nad oltářem Bolestné Matky Boží je sv. Vojtěch a nad oltářem Božího hrobu sv. Jan Sarkander. O malby se zasloužil tehdejší správce farnosti P. Vojtěch Horák.

Pod kůrem jsou u hlavního vchodu do kostela dvě menší sochy - sv. Josef a sv. Antonín Paduánský.

V kostele je hrobka, do níž byly naposledy uloženy ostatky zesnulé matky P. Floriana Kupitia v září roku 1783. V současné době již v kryptě žádné ostatky zemřelých nejsou, byly přeneseny do hrobky na hřbitově.

Z vnější východní strany kostela je na zdi umístěn pomník zemřelých Benediktinů. Jeho nejstarší střední část pochází z let kolem roku 1880. Pomník byl v roce 1934 rozšířen do stran.

První elektrické osvětlení bylo budováno po částech. U hlavního oltáře v roce 1928, zbytek v roce 1929. Bleskosvod je z roku 1928.

Původní zvony byly v roce 1904 nahrazeny novými, ale již v roce 1917 byly zabaveny na válečné účely. Nouzově byl pořízený jeden zvon ocelový. Ten byl později, v roce 1925, darován Kongregaci sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova do nově budovaného kláštera v Rajhradě. Do farního kostela byly pořízeny v tom roce 4 nové zvony (sv. Cyril a Metoděj, P. Maria, sv. Benedikt, sv. Václav). Byly zhotoveny zvonařem Oktávem Winterem v Broumově. Čekal je však stejný osud. 10. dubna 1942 byly na příkaz Okresního úřadu 3 největší zvony zabaveny a ponechán byl jen umíráček. Jeden menší zvon byl tajně zakopán na hřbitově.

Po 2. světové válce byl kostel opravován postupně do roku 1948. Na věž byly zavěšeny dva menší zvony. Další větší opravy proběhly v roce 1968. Bylo provedeno statické zajištění věže a klenby nad kůrem, opravena fasáda a střecha. V roce 1975 byla opět opravována střecha. V roce 1979 byl pořízen provizorní obětní stůl, který sloužil až do roku 2008.

Díky současnému faráři P. Augustinovi Ladislavu Gazdovi OSB a štědrým dárcům z řad farníků byla v posledních letech provedena řada oprav. V roce 1999 byla opravena fasáda, elektrické akumulační vytápění z roku 1972 bylo nahrazeno plynovým ústředním vytápěním a zateplení kostela bylo zlepšeno vybudováním zádveří u hlavního vchodu a v sakristii uzavřením schodiště na kazatelnu a do depozitáře. V roce 2000 byla opravena střecha i s krovy, které byly chemicky ošetřeny proti škůdcům. Zvony mají od roku 2002 elektrický pohon. V roce 2003 byly opraveny rámy obrazů křížové cesty, v roce 2004 oltář Božího hrobu, v roce 2005 oltář Bolestné Matky Boží a varhany, v roce 2006 kazatelna a 2007 hlavní oltář. V roce 2008 byly pořízen nový obětní stůl, sedes a ambon.


[Zpět]
 

 
 

spodek (1K)
Grafický návrh a zpracování stránek: a basic a Almara s.r.o. Aktualizace Jiří Milek