Za statické zajištění podstatné části budov, obnovu historické knihovny vč. obnovy střechy nad touto knihovnou, odvedení dešťových vod od kostela a sanaci zdiva, výměnu oken na faře, opravu ZTI a elektronické zabezpečení areálu, rekonstrukci elektroinstalace vč. osvětlení kostela a statické zajištění části hospodářských budov vděčíme Ministerstvu kultury ČR. Za  obnovu historické knihovny také Moravské zemské knihovně, bývalému OkÚ Brno - venkov a Městu Rajhrad.

Za vybudování splaškové kanalizace a regeneraci zahrad vděčíme SFŽP a Městu Rajhrad.

Za zřízený Památník písemnictví na Moravě a obnovu fortny, počínající obnovu 2. nádvoří a restaurování soch děkujeme Jihomoravskému kraji.

V neposlední řadě děkujeme Nadaci ora et labora a jejím sponzorům, z nichž je na prvním místě energetická společnost E.ON Česká republika, s. r. o.

Komunita je v Rajhradě již víc než 10 let

V roce 1997 se po dlouhé době podařilo ustanovit v Rajhradě malou mnišskou komunitu, která měla a stále má jen jediný úkol, žít benediktinskou spiritualitu. Ptáte-li se, jaké je poslání benediktinů, tak Vás odpověď možná zarazí: "Žádné". Každý klášter má jinou činnost, některá opatství mají školy, jiná, jako třeba v Rakousku, zase mají síť far. Ve Francii se zase setkáme s kontemplativním životem v samotě a mlčení. Svatý Benedikt neplánoval pro své mnichy žádné speciální poslání. Smyslem našeho života je žít s Bohem a pro Boha. Společná modlitba, práce a život ve společenství jsou hlavním rysem naší činnosti.

Jednotlivé kláštery se vyvíjely na různých místech samostatně a mniši tvořící jejich dějiny měli na starosti jen to hlavní a jediné - žít s Bohem a pro Boha. Rajhrad prožil období rozkvětu i úpadku a to stále pokračuje. Rok 1950 byl těžkou zkouškou pro řeholní život v naší vlasti. Už se zdálo, že benediktini v Rajhradě skončili své historické poslání a klášter bude zařazen mezi stovky jiných klášterů, které vnímáme jen jako historické památky. Díky Bohu, ještě zde stále jsme a statečně "zavazíme" uprostřed moderní doby, která má tak malé pochopení pro duchovní rozměr života.

Mnoho mladých lidí k nám přišlo a zase odešlo, někteří zůstali. V době duchovní krize, která zachvátila Evropu a celý svět, nemůžeme očekávat zástupy mnichů zpívajících gregoriánský chorál. Zůstali jsme, a asi už zůstaneme, jen malým, nepatrným společenstvím, které si nedělá žádné velké ambice. Jsme vděčni  Pánu Bohu za to, že jsme. Už jen toto vědomí nás naplňuje vděčností a radostí, že můžeme být "neužiteční", ale s Bohem a pro Boha.

 P. Augustin Gazda OSB     

převor - administrátor opatství