|
Benediktinská komunita Benediktinské opatství v Rajhradě prožilo v předchozích desítiletích velmi těžké období. V roce 1950 v rámci akce “K“ bylo i naše opatství přepadeno speciálními jednotkami Státní tajné bezpečnosti a jednotkami Lidových milicí. Komunita byla rozprášena do tak zvaných “soustřeďovacích klášterů“, které plnily funkci koncentračních táborů pro řeholníky. Opat Václav Pokorný a jeho spolubratři byli internováni v Králíkách, Hejnicích, Oseku a Želivi. Po propuštění z internace bratři nesměli žít společně a nesměli veřejně nosit řeholní oděv. Komunita postupně vymírala a pád komunismu přežili jen dva otcové, P. Pavel v Kněžském domově na Moravci a P. Benedikt, který od státu převzal zdevastované budovy opatství, nemohl pro svůj vysoký věk opatství dál řídit. Řízení dočasně zajišťoval břevnovský benediktin P. Radim Valík, a to až do příchodu obnovené komunity v červenci roku 1997. Za pomoci rakouských a německých benediktinských klášterů se podařilo opravit budovu fary a vytvořit tak prozatímní konvent pro tříčlennou komunitu. Cílem tohoto malého společenství bylo zajistit kontinuitu benediktinského řádu v Rajhradě, obnovit život v tomto opatství a pokusit se zachránit zničené budovy, které jsou nemovitou kulturní památkou.
Zleva: fra. Vojtěch, fra. Heřman, P. Augustin, fra. Josef Maria, fra. Naum Podmínky pro přijetí do řádu Kandidát musí být především fyzicky a psychicky zdravý. Při vstupu se vyžaduje písemné testimonium faráře z farnosti, ze které žadatel přichází, a je nutné mít písemné potvrzení o křtu a biřmování. Dále je nutné mít potvrzení z matriky o tom, že neuzavřel žádné manželství, doklad o ukončeném vzdělání a potvrzení od lékaře o zdravotním stavu. Po nástupu žije v mnišské komunitě po dobu tří měsíců nezávazně jako host, poznává komunitu, přemýšlí sám o sobě a může kdykoliv svobodně odejít. Rozhodne-li se zůstat, pak písemně požádá o vstup do kandidatury (postulátu), která trvá jeden rok. Během této doby se seznamuje s benediktinskou spiritualitou a se způsobem života v Rajhradě. Benediktinské kláštery sice patří do jednoho řádu, ale každý z nich má zcela odlišný způsob života. Po roční kandidatuře začíná pro bratra obřadem obláčky (obléká řeholní oděv) kanonický noviciát, který trvá rovněž jeden rok. Vzhledem k tomu, že v Rajhradě je komunita velmi malá, tak není možné mít vlastní noviciát. V současné době převor posílá novice buď do pražského arciopatství Břevnov, nebo do rakouského opatství Göttweig. Doporučuje se studium němčiny, ale není to podmínkou. Po ukončení kanonického noviciátu může novic, pokud k tomu má předpoklady, studovat teologii nebo jinou vysokou školu. Pokud není studijní typ, zůstává v Rajhradě a žije a pracuje ve své komunitě. Od ukončení noviciátu po dobu tří let každý rok skládá jednoduché sliby. Po třech letech může složit slavné mnišské sliby a stává se plnoprávným členem komunity. Informace o životě mnišské komunity v Rajhradě
Komunita zde byla obnovena v roce 1997. Za tu dobu nás opustili dva novicové a tři bratři odešli na vlastní žádost z řádu. Ve věku 92 let nás opustil P. Benedikt OSB, který byl posledním benediktinem z doby předválečných. Nečekaně nás také opustil ve věku 44 let P. Beda OSB, a to sedm měsíců po svém vysvěcení. Vypomáhal zde také P. Dominik OSB z pražských Emauz. Nyní je farářem na staré benediktinské faře v Domašově u Brna. Denní řád je velmi variabilní pro množství práce, ale denně má tyto neměnné body: 5:45 budíček, 6:00 Hodinka četby a ranní chvály, 7:00 konventní mše svatá, 7:30 snídaně a po ní do 12:30 zaměstnání, 12:45 (v neděli ve 12:15) modlitba Hora media a ve 13:00 oběd, po obědě do 14:00 siesta a po ní do 17:00 zaměstnání.
Od 17:00 hod. možnost soukromé modlitby, lectio divina, nebo studium. V 19:00 hod. je modlitba nešpor, která je z praktických důvodů spojena s modlitbou kompletáře. Společná modlitba mnišské komunity je v době od 1. června do 30. září v opatském chrámu, od 1. října do 31. května v kapli na faře.
Staráme se o kostel, objekt kláštera, věnujeme se poutníkům a turistům, pracujeme na zahradě, máme malé hospodářství. Dočkali jsme se obnovení historické klášterní knihovny, která má ve svém knihovním fondu 64 tisíc knih a 700 rukopisů, a každým rokem se dostáváme o krůček dál.
Je to život jako každý jiný, někdy veselo, jindy smutno. Jen snílkům a romantikům náš klášter nedoporučujeme. Byli by zklamaní a nešťastní. Má-li kdo víru a lásku k Pánu Bohu i lidem, má-li také smysl pro humor, pak je u nás vítán. Aktuálněji: Díky štědrosti našich německých spolubratří jsme v roce 2008 získali auto Ford Tranzit, které slouží komunitě i farnosti. Jsme tedy mobilnější. V září 2008 jsem byl v Římě, kde se u sv. Anselma na Aventinu konal Kongres opatů, kteří po osmi letech volili nového opata primase. Opět se jím stal P. Notker Wolf OSB, který dalších osm let povede benediktinskou konfederaci. Benediktini nemají centrální vedení, ale opat primas je svorníkem jednoty mezi benediktinskými kláštery. V historické budově konventu se k 1. červenci 2008 podařilo otevřít severní křídlo kvadratury kláštera, kde je rozšířená výstavní plocha Památníku písemnictví na Moravě. V letech 2008-09 bylo provedeno odvlhčení zdiva a odvedení dešťových vod. Dne 26. listopadu 2009 jsme si v opatském chrámu připomněli založení našeho kláštera. Před 961 lety, kdy sem přišli benediktini z Břevnova, zde byla založena benediktinská komunita. Hlavním celebrantem slavné mše svaté byl P. Jakub Berka OPraem, premonstrát z Milevska. V roce 2009 byla dokončena rekonstrukce budovy, kde žijeme. Z důvodu nedostatku místností jsou zde vybudovány nové cely s příslušenstvím a též zázemí kostela. Do konce roku byla vydlážděna část nádvoří před kostelem, a to díky štědrosti Krajského úřadu v Brně. V sobotu 10. října 2009 složil své slavné mnišské sliby bratr Naum, poté se stal podpřevorem a stará se především o majetkové záležitosti kláštera. Nadále vykonává funkci pastoračního asistenta ve farnosti a vykonává přípravy snoubenců na svatby a rodičů na křty. Má také na starosti hosty kláštera. Bratr Vojtěch studuje IV. ročník teologické fakulty na Univerzitě Karlově. Tak jako v minulosti bydlí po celý školní rok u spolubratří v Břevnově. Letos 5. července v 15:00 hod. složí své věčné sliby. Též v tomto roce, 16. října, přijme jáhenské svěcení. Bratr Josef pracuje jako údržbář a stolař. Sakristián bratr Heřman má na starosti péči o klášterní kostel a sakristii. Jeden rok u nás prožívá jako host Martin, který nastoupí po prázdninách do semináře za litoměřickou diecézi. Bratr Justin z osobních a zdravotních důvodů byl na jeden rok exklaustrován a později se rozhodne, co bude dělat dál. Stále pokračujeme s opravami kláštera, což je úkol dlouhodobý, který nebude mít nikdy konec. Vzhledem k nevyřešeným restitucím církevního majetku je opatství bez prostředků a údržba budov je velmi náročná. Děkujeme všem sponzorům a jsme jim za jakoukoliv pomoc opravdu vděční. Na živé i zemřelé dobrodince pravidelně pamatujeme mší svatou. Budova fary se pro nás stala trvalým domovem, protože z ekonomických důvodů není myslitelné bydlet ve starém konventu. Nyní máme připravený projekt pro obnovu západního křídla kvadratury a jižního křídla prelatury, kde z bývalé jídelny vznikne krásný prostorný sál k pořádání výstav, koncertů a přednášek. Nechceme, aby klášter byl vnímán jen jako muzeum, proto jsme uzavřeli smlouvu o spolupráci s Muzeem Brněnska o společném využívání nově obnovených prostor. Těší nás, že k nám přijíždějí jednotlivci, kteří zde chtějí prožít několik dní a podílet se na životě komunity. Pohostinnost patří mezi základní prvky benediktinské spirituality. Z prostorových důvodů však nemůžeme přijímat jako hosty větší skupiny, maximálně 5 až 7 osob. Denní pravidelné chórové modlitby, mše svatá a duchovní četba, to vše tvoří základy našeho duchovního života. Museli jsme odmítnout některé žadatele o vstup do kláštera, protože nesplňovali požadavky, které má církev pro žadatele řeholního života. Mnozí si představovali, že si v dnešní těžké ekonomické situaci vyřeší vstupem do kláštera své existenční problémy. Základní podmínkou je touha po Bohu a duchovním životě. Ještě jednou touto cestou děkuji všem přátelům našeho opatství za duchovní i hmotnou podporu. P. Augustin Gazda OSB
|
|||||||||||||